Pod pojmem chytrá města (též Smart Cities) se skrývá využívání moderních technologií při zajišťování chodu různých funkcí města – plánování a optimalizace dopravy, parkování, veřejného osvětlení nebo odpadového hospodářství. Cílem chytrých měst je jak usnadnění života jejich obyvatelům, tak snížení nákladů souvisejících především s provozem městské infrastruktury.
Základem chytrých měst jsou, podobně jako u Internetu věcí (IoT), koncová zařízení – ve většině případů jde o senzory, čidla nebo snímače, které sbírají různé údaje (například o provozu, znečištění ovzduší a další). Chytré systémy pak sesbíraná data vzájemně propojují a dále využívají. Součástí chytrých měst jsou pak často i mobilní aplikace, které umožňují obyvatelům využít tato data například při hledání nejvhodnějšího dopravního spojení či volného parkovacího místa. Další důležité prvky Smart Cities představují otevřená data a zapojení obyvatel.

Příklady dobré praxe

Po zahraničních městech jako je nizozemský Amsterdam, španělská Barcelona, švédské Malmö či francouzský Grenoble se chytrá řešení začínají čím dál častěji objevovat i v České republice. Zmíníme pár příkladů, které dnes chytrá města nabízejí.

Chytrá doprava

Ve Zlíně vzájemně propojili několik dopravních systémů, což umožňuje rozpoznat zpoždění trolejbusu a následně upravit signály semaforů na křižovatkách tak, aby zpožděné vozidlo nemuselo zastavovat a mohlo své zpoždění dohnat. Systém zároveň zaručí, že nedojde k rozpadu koordinace křižovatek. Cestující mohou na Internetu sledovat polohu konkrétního spoje a řidičům aut jsou na panelech k dispozici informace o dopravních zácpách a zpoždění, které případně při průjezdu městem mohou nabrat.

Chytrý odpad

Na Praze 1, v Karlových Varech a v dalších městech senzory automaticky rozpoznají plný odpadkový koš nebo kontejner na tříděný odpad. Jeho vyvezení je tak zajištěno dřív, než se kolem něj začne kupit odpad. Díky analýze dat je navíc možné lépe naplánovat svoz. První výsledky nasazení chytrých košů v Praze ukazují na pokles nákladů až o 75 procent. Zjistilo se také, že na některých místech jezdila svozová auta až několikrát denně, přitom stačí svoz jednou týdně. V Kolíně sice kvůli ceně senzorů v kontejnerech celkové náklady neušetří, ale město je díky „chytrým“ technologiím čistší a obyvatelé si mohou na mapě najít kontejner, který ještě není zaplněný.

Chytré parkování

Další řešení chytrých měst se uplatňují při řešení problémů s parkováním. V některých městech si řidiči mohou prostřednictvím mobilní aplikace snadno najít volné místo. V Benešově či Kolíně nemusí řidiči hledat po kapsách drobné a automat na lístek, za parkování zaplatí pohodlně ze svého mobilu. Další města jako Třebíč nebo Litoměřice pak po vzoru Estonska umožňují za parkování zaplatit prostřednictvím SMS.

Chytré osvětlení

Své využití najde Internet a vzájemně propojené technologie rovněž v rámci veřejného osvětlení. Vedle náhrady klasických zářivek za LED mohou náklady dále snížit senzory, které umožňují regulovat osvětlení na základě pohybu. V méně frekventovaných ulicích tak nemusí lampa svítit celou noc, aniž by tam prošel jediný člověk. U chytrých lamp je zároveň možné regulovat intenzitu osvětlení i podle aktuálního počasí. Energii pro své svícení pak mohou chytré lampy získávat z fotovoltaických panelů, mohou také sloužit jako hotspot pro místní Wi-Fi.

V chytrém městě musíme spolupracovat

Chytrá města nabízejí svým občanům i návštěvníkům celou řadu výhod. Osvícení zastupitelé by však při jejich budování měli myslet i na slabá místa, kterými je často nedostatečné zabezpečení včetně ochrany bezdrátové komunikace.
Jednou z nezbytných podmínek pro přeměnu českých měst a městeček na chytrá města je zapojení občanů. Nebojte se proto oslovit své starosty, starostky a zastupitele a přijít s nápadem, jak by moderní technologie mohly pomoci ve vašem městě. Příklady úspěšných chytrých měst ukázaly, že je nutná nejen spolupráce vedení města s občany, ale i s firmami.
S budováním takového města je dobré začít odspodu formou menších a vzájemně navazujících projektů. Velké projekty by mohly skončit neúspěchem. Nejen před volbami pak neskočte na udičku jedné „chytré“ lavičce, jejíž jedinou funkcí je nabíjení přes USB a fotovoltaický panel. Chytrá města jsou totiž založena na vzájemně propojených technologiích a podobně jako jedna vlaštovka jaro nedělá, tak ani jedna lavička nedělá město chytrým.

Doporučená videa Jak na Internet:

Internet věcí
Informace o obci, ve které žiji
Chytrá domácnost a ochrana soukromí
eGovernment
Wearables – nositelná elektronika
Ekologie v kapse

Další zajímavé články a zdroje:

Koncept Smart Cities, Ministerstvo pro místní rozvoj
Od Vídně až po Stockholm: 10 nejchytřejších měst na světě, Klára Ponczová (Flowee City)
Smart City: Cesta za lepším životem ve městě., společnost Economia a.s.
SMART Cities, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
Jaroslav Kacer (Brno): Smart City je nové náboženství. Koledníci prodávají teplou vodu, Jan Sedlák (Lupa.cz)