:-)
8.10
Left Right

RSS kanály

Pravidelně procházet všechny oblíbené stránky na Internetu, a udržovat si tak přehled o všem, co člověka zajímá, to chce spoustu času. Jeden server má kvalitní zprávy z domova, ale jinde je lepší společenská rubrika. Pak jsou tu oblíbené videokanály a stránky bloggerů. Najednou je za vámi probdělá noc a to jste nestihli projít dobrou polovinu toho, co jste chtěli. Takže exkluzivní zpráva o tom, že nová deska oblíbené kapely je na světě, vám utekla, a všechnu slávu za ni sklízí spolužák. Používá totiž RSS.

Co je RSS
Technologie RSS pomáhá uživateli udržet si neustálý přehled o obsahu publikovaném na různých zdrojích. Význam zkratky prošel v průběhu času určitým vývojem. V roce 1999, kdy první verzi RSS vyvinula společnost Netscape, zkratka označovala spojení Rich Site Summary - vydatný (ale také i formátovaný) obsahový souhrn stránky. Po vydání verze RSS 2.0 se význam zkratky změnil na Really Simple Syndication - volně přeloženo jako skutečně jednoduché shromažďování) RSS zároveň tento obsah dokáže zpřístupňovat prostřednictvím jediného a přehledného seznamu, jehož strukturu si určuje sám uživatel.

Velká výhoda RSS ale netkví jen v tom, že umí shromažďovat obsah z oblíbených stránek a služeb na jednom místě. Kromě toho - pokud to daná stránka umožňuje - se umí zaměřit jen na tu část webu, která nás opravdu zajímá. Třeba jen na aktuální články jednoho autora, sportovní zprávy atd.
Nejčastěji se technologie RSS využívá u internetových stránek s dynamickým obsahem (obsah, který se často mění). Tedy u zpravodajských serverů, blogů, webů s videi, ale třeba i u jednotlivých vláken diskuzních fór.

Jak RSS používat
Abyste ale mohli u daného zdroje obsah tímto způsobem sledovat, musí RSS technologii podporovat tím, že nabízí tzv. RSS kanál (pro celý web, nebo jeho části). To poznáte zpravidla podle toho, že někde na stránce uvidíte oranžovou čtvercovou ikonu s bílým bodem v levém dolním rohu, ze kterého ke středu čtverce jakoby vycházejí dvě bílé (téměř) kružnicové výseče (viz obrázek). Anebo přes klávesovou zkratku Ctrl+F v okně prohlížeče rovnou hledejte výskyt zkratky RSS.
Když na ikonu, případně zkratku kliknete, nejspíš se dostanete na stránku s kódem, který běžnému smrtelníkovi nic neřekne. Abyste mohli získávat novinky podle svého gusta, potřebujete totiž ještě jednu důležitou součást, a sice tzv. RSS čtečku.
Ta může mít dvojí podobu. Hlavně dříve byly rozšířené čtečky v podobě samostatného programu, který se instaloval do počítače. Po spuštění se program připojil k Internetu a poté, co se “nakrmil” odkazy na RSS kanály, začal zobrazovat jejich obsah. Podle funkčního vybavení jej zobrazoval buď jen jako titulky a základní anotaci v podobě prvních několika vět článku, nebo si dokázal celý obsah stáhnout a ve zjednodušené formě jej prezentovat ve vlastním prohlížeči, který byl součástí čtečky.
Dnes jsou rozšířenější webové RSS čtečky. Umí v podstatě to samé, ale mají dvě nesporné výhody: nevyžadují žádnou složitou instalaci (je ale třeba si na nich založit účet jako v případě většiny dalších webových služeb) a díky svému on-line “původu” umožňují synchronizaci obsahu napříč různými zařízeními i operačními systémy. Jako příklad lze uvést bezplatné služby jako Feedly, Digg Reader či OldReader.
Obvykle provozovatelé webových RSS čteček proto nabízí i aplikace pro mobilní zařízení fungující na nejrozšířenějších platformách. Některé aplikace dokonce umožňují synchronizovaný obsah stáhnout do zařízení pro případ, že si uživatel chce přečíst zprávy v době, kdy bude off-line.

Pozor na přehlcení
Komfortní a rychlý přístup k informacím, jaký RSS nabízí, svádí k bezmyšlenkovitému přidávání nových a nových zdrojů. Časem pak čtečka ztratí svůj smysl, protože bude nabízet desítky článků s podobným obsahem, své uživatele frustrovat údajem o tisících nepřečtených položkách a bude stále nepřehlednější.
Při nastavování RSS kanálů proto věnujte pozornost informační hodnotě zdrojů a průběžně ji vyhodnocujte. Tam, kde je novinek příliš, je dobré udělat užší výběr a zaměřit se jen na část nabízeného obsahu.
K základnímu funkčnímu vybavení čteček patří i možnost kategorizovat zdroje podle vlastních potřeb, například do logických obsahových oddílů jako domácí zpravodajství, technologie, kultura, sport, studium apod. To při vyšším počtu zdrojů výrazně zlehčuje práci s čtečkou.

A není to přežitek?
Na začátku července 2013 společnost Google po osmi letech ukončila fungování jedné z nejpopulárnějších webových čteček Google Reader. Rozsáhlá komunita uživatelů to nesla se značnou nelibostí a o svém rozčarování dávala velmi hlasitě vědět.
Společně s tím se ale objevovaly i názory a spekulace, že se jedná o logický krok, kterým Google podpoří svou sociální síť Google+. Tyto názory stály především na argumentu, že konzumace obsahu pomocí RSS je přežitek a mnohem efektivnější je spolehnout se na tzv. sociální filtr. Tedy na své sociální on-line okolí, s nímž je člověk provázán prostřednictvím nějaké služby jako Facebook, Twitter či právě Google+. Obsah sdílený z tohoto okolí by pak logicky měl nejlépe odpovídat tomu, co daného uživatele skutečně zajímá.
Obliba sociálních sítí i zmíněný krok společnosti Google možná těmto názorům dávají za pravdu. Na druhou stranu, lidí, kteří sociálních sítí vůbec nevyužívají, je stále dost. A také je dost unikátního obsahu, který bude vyhovovat pouze vám a přes sociální filtr by k vám nikdy nedoputoval. V tom je technologie RSS zatím nenahraditelná.
Pro zvídavé tu máme na závěr ještě tip na další studium. RSS stojí a padá s využitím tzv. XML technologie a XML formátu zdrojových dat. Ten umí právě informace z různých zdrojů přenést na jedno místo a poté je distribuovat dále bez ohledu na cílový software či zařízení. Níže najdete odkaz, kde se o XML dozvíte více.

Další informace:
XML - wikipedia.org
RSS - wikipedia.org
XML: Co to vlastně je? - office.microsoft.com
Why XML? - simonstl.com - en

Nahoru