:-)
5.16
Left Right

Spoluspotřebitelství

V roce 1976 jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století Erich Fromm (1900 - 1980) vydal spis To Have or to Be? (v češtině vyšlo jako Mít nebo být?). V něm se velmi kriticky vyslovil k vývoji západní poválečné společnosti stále více ovládané materialismem a konzumem. Mohlo by se zdát, že éra Internetu, který lidem umožňuje nakupovat doslova z gauče, by jej inspirovala k ještě chmurnějším závěrům. Opak je pravdou.
Internet totiž výrazně přispěl i k rozvoji nových ekonomických modelů, které by Ericha Fromma naplnily optimismem. Mimo jiné se jedná i o tzv. spoluspotřebitelství.

Co je moje, to je tvoje.
Spoluspotřebitelství se opírá o myšlenku, že celou řadu věcí nemusí člověk vlastnit, ale může je sdílet, půjčovat si je nebo pronajmout. Spoluspotřebitelství je tak někdy považováno za fenomén s potenciálem přinést sociálně-ekonomickou revoluci ve způsobu, jakým lidé přistupují ke spotřebě. Přitom jde o princip, který se již staletí uplatňuje třeba v knihovnách. Ale právě rozvoj informačních a komunikačních technologií jej umožnil aplikovat i v dalších oblastech lidského života. Časopis Time tak v roce 2010 označil spoluspotřebitelství za jeden z 10 nápadů, které změní svět.
Spoluspotřebitelství od člověka vyžaduje zejména schopnost fungovat v komunitě (společenství lidí spojených podobným zájmem, koníčkem či nadšením pro věc), kde panuje shoda, že za určitých podmínek mají všichni stejný nárok na určitou věc či službu. Přestože se dá díky spoluspotřebitelství ušetřit dost peněz, bývá často motivováno i snahou o odpovědný přístup k životnímu prostředí.

Kolem světa za pár babek.
Jedním ze známých příkladů, kdy Internet přispěl k aplikaci spoluspotřebitelského modelu, a to na globální úrovni, je tzv. couchsurfing (doslovně přeloženo jako “surfování po gaučích”). Jde o komunitní službu, kdy zdarma nabídnete svůj pokoj, byt či jiný prostor pro přenocování či krátký pobyt cestovatelům z celého světa výměnou za možnost přespat na podobně nabízeném místě kdekoli v jiné zemi.
Tímto způsobem spoluspotřebitelství umožňuje cestovat s minimálními náklady. Službu lze i kombinovat s dalšími podobně zaměřenými - např. Jizdomat.cz, Autostop.cz, Spolujizda.cz (weby zaměřené na spolujízdu či autostop), a naplánovat tak prázdninové dobrodružství doslova za pár korun. Aktuálně se ve velkých městech České republiky začíná dařit i carsharingu – sdílení auta v rámci větší komunity uživatelů.
Hezkým příkladem spoluspotřebitelství je také sdílení nářadí. Ne každý má doma brusku na parkety, sekačku anebo třeba motorovou pilu. Dřív než budete přemýšlet o jejich koupi anebo komerční půjčovně, mrkněte na web Odkomunity.cz, Mojetvoje.cz nebo i do příslušných sekcí na inzertním webu Annonce.cz. Najdete tam jak věci zdarma, k výměně či k půjčování, tak i zmíněnou spolujízdu. Sousedským půjčováním nářadí celý trend ekonomiky sdílení (sharing economy) vlastně tak trochu začal. Anglický web StreetBank.com, založený na směnném obchodu a půjčování nářadí, je už dnes klasika. Jeho komunita čítá více než 20 000 lidí.

Zdroje:
ekolist.cz - Spoluspotřebitelství: Pořiďte si se sousedy společnou vrtačku
wikipedia.org - Spoluspotřebitelství
wikipedia.org - Sharing economy - en

Nahoru