:-)
5.1
Left Right

Crowdsourcing

Když se natáčí film, stojí to spoustu peněz a hledají se velcí sponzoři.
Ondřej Sokol, režisér a herec z populární Partičky, se ale rozhodl, že pro svůj nový film Krásno finance získá po malých částkách od fanoušků. Stejným způsobem se ale už v polovině 19. století získávaly peníze třeba na Národní divadlo. Uspořádala se celonárodní sbírka a každý mohl přispět jakoukoli částkou podle svých možností.
Co mají oba příklady společného? Hodně. V obou případech jde o tzv. crowdfunding – tedy skupinové financování nějakého projektu pomocí menších peněžních částek od příznivců. Liší se jen v nástrojích, režiséru Sokolovi pomůže na rozdíl od sbírky na Národní divadlo Internet.

Víc hlav víc ví
Crowdfunding je ale jen dílčí součástí mnohem širšího fenoménu, kterému se anglicky říká crowdsourcing. I v tomto případě jde o využití potenciálu komunity, skupiny jednotlivců spojených společným zájmem. Ti se díky Internetu mohou poměrně jednoduše podílet na získávání informací, řešení problému, kreativní práci, výzkumu anebo taky na shánění peněz a řadě dalších věcí.
Jde zkrátka o společné úsilí, spojení sil i nápadů jednotlivců, které umožňuje dosáhnout kýženého cíle mnohem efektivněji. Říká se, že víc hlav víc ví, a crowdsourcing na tomto přesně stojí. I proto je často využíván ve vědeckých či technologických komunitách.
Pěkným a poměrně známým příkladem komunitní spolupráce je například projekt SETI@home, při němž miliony dobrovolníků po celém světě dávají k dispozici volnou kapacitu svých počítačů pro analýzu signálů zachycených radioteleskopy, a pomáhají tak NASA pátrat po projevech mimozemského života.
Jiným příkladem tentokrát tzv. kreativního crowdsourcingu je třeba “komunitní” blogový román spisovatele Michala Viewegha, který v roce 2009 na server idnes.cz napsal první kapitolu a pak nechal své čtenáře dopisovat další. Nejlepší čtenářskou variantu pokračování hodnotila vždy porota, a tak postupně vznikal román.
Mimochodem i mnohými proklínaná CAPTCHA (mechanismus, který má pomocí opsání zpravidla deformovaného textu zajistit, že se na určité stránky dostanou pouze uživatelé - lidé, nikoli softwaroví roboti) je také dobrým příkladem crowdosourcingu. Respektive její forma reCAPTCHA, která ochranný mechanismus webových stránek používá k digitalizaci naskenovaných fragmentů textů. Tímto způsobem se podařilo kompletně převést do elektronické formy například 20 ročníků New York Times.

Jak mi může pomoci internetová komunita?
Máte hudební skupinu a chcete nahrát album? Chystáte se natočit film? Máte nápad na skvělou aplikaci pro mobil anebo děláte zajímavý vědecký či školní projekt? Na vše můžete získat peníze anebo spolupracovníky.
Na serverech, jako jsou třeba české HitHit, Startovač a Kreativci sobě nebo americký KickStarter, popíšete svůj projekt a ten, koho zaujme, má možnost vás okamžitě finančně podpořit.
A na co vám naopak nikdo nepřispěje? Asi těžko si můžete říct o peníze na vlastní živobytí, často se nepřipouští také charitativní akce. A samozřejmě to platí v případě projektů, které přestupují zákon anebo jsou proti dobrým mravům.

Nabídnout protihodnotu a budovat důvěru
Důležité také je, zejména při žádosti o komunitní spolufinancování, abyste svým přispěvatelům nabídli za jejich pomoc nějakou protihodnotu. Režisér Sokol slíbil svým příznivcům třeba příležitost povečeřet s herci, zahrát si epizodní roli anebo možnost vidět se v závěrečných titulcích (film bude mít prý dlouhý konec).
Ne vždy musí být odměna přesně v hodnotě darované částky, ale měla by jí alespoň řádově odpovídat. U natočení alba můžete nabídnout třeba CD, u filmu vstupenku atp. Nikdy však neslibujte více, než můžete splnit. Nedodržet, co jste slíbili, se nevyplácí. Crowdfunding i crowdsourcing obecně totiž stojí na důvěře. Když ji zklamete, nedostanete nic a ještě poškodíte dobrou věc.

Zdroje:
SETI@home
wikipedia - Crowdsourcing - en
wikipedia - Crowdsourcing projects - en

Nahoru