:-)
6.13
Left Right

Sociální sítě

Až se budoucí učebnice dějepisu pokusí popsat atmosféru doby na začátku 21. století, několik hustě popsaných stránek pravděpodobně padne i na fenomén internetových sociálních sítí. Máloco totiž dokázalo na ploše necelých 10 let v globálním měřítku proměnit podobu společnosti tak jako právě ony. Staly se pro nás jedním z hlavních zdrojů zábavy, prostředkem seberealizace, nástrojem komunikace i navazování a udržování vztahů, pomocníkem při studiu i budování kariéry.
Sociální sítě můžeme rozdělit na osobní a profesní. Mezi osobní řadíme například Facebook, Twitter, MySpace, Badoo, hi5, Friendster, Spolužáci, Lidé.cz, Jagg.vz, Linkuj.cz, Color, Foursquare či Google+ mezi profesní sítě patří například LinkedIn, Visible.me, či Xing. Dle odhadů existuje zhruba 200 komunitně zaměřených webů, které využívá až 46 % celosvětové populace.
První sociální síť se objevila již v roce 1997. Projekt Sixdegrees.com tehdy nabízel možnost vytvořit si profil a propojit se s přáteli. Služba sice svůj provoz ukončila v roce 2001, ale právě tyto funkce definovaly základ, který mají sociální sítě dodnes společný. Co tedy dělá sociální síť sociální sítí?

Vytváření komunit
Klíčová funkce, která stojí právě za sociálním rozměrem tohoto typu služeb. Díky ní se uživatelé mohou propojovat do různých komunit - společenství postavených například na vztazích ze “skutečného” světa či společném zájmu (kulturním, politickým apod.).

Profil
Virtuální vizitka s údaji, kterými se uživatel na sociální síti prezentuje a je podle nich dohledatelný. Kromě jména to může být i místo bydliště, fotografie, životopis, informace o vzdělání a rodinném stavu, možnostech kontaktování, zálibách atd. Pozor! Jde o citlivé informace a každý uživatel by si měl dobře rozmyslet, které z nich zpřístupní veřejně, které budou dostupné jen vybraným uživatelům a které raději neuvede vůbec.

Interakce
Kromě profilu se uživatel může na sociálních sítích projevovat i prostřednictvím tzv. statusů - příspěvků (v podobě textu i multimédiálního obsahu), které se zobrazují ostatním uživatelům. Ti pak mohou na tyto příspěvky reagovat různými způsoby. Liší se podle konkrétní sítě, ale základní principy jejich fungování jsou podobné. Nejčastěji se jedná o:
* označení příspěvku s cílem podpořit jeho viditelnost (Like na Facebooku, + na Google+, Favourite na Twitteru)
* komentář / odpověď pod příspěvkem
* sdílení příspěvku ve vlastním streamu (chronologicky řazeném přehledu statusů)

Počet označení, sdílení či komentářů k jednotlivým příspěvkům pak má vliv na jejich viditelnost a viditelnost jejich autorů. Někdy se tak u sociálních sítí hovoří funkci sociálního filtru: uživateli se zobrazují především ty informace, které uvedenými způsoby “doporučí” lidé, s nimiž je propojen, a u nichž se tak předpokládá, že je zajímá podobný obsah.

Sdílení
Sdílení je de facto jednou z možností interakce uživatele na sociální síti. Může se týkat jak vlastních statusů a statusů propojených uživatelů, tak i externího obsahu - videí, obrázků, článků celých stránek apod.
Při sdílení vlastního i externího obsahu by měl uživatel pamatovat především na to, komu se daný příspěvek zobrazí. O fotky z bujarého večírku možná budou mít zájem ostatní účastníci akce, ale potenciální zaměstnavatel, který si za pár let, až mu pošlete životopis, bude lustrovat vaši digitální stopu, jich může být klidně ušetřen. Většina sociálních sítí proto svým uživatelům umožňuje poměrně podrobně nastavit, zda status bude veřejný (zobrazit si jej mohou všichni uživatelé, případně i návštěvníci služby) či soukromý (zobrazitelný pouze propojeným kontaktům, případně jen určité části z nich). Věnujte ale také pozornost nastavení toho, jak s vaším statusem mohou zacházet ostatní - možná, že si nepřejte, aby jej někdo sdílel dál či komentoval.

(Ne)identická identita
Jednou z nejdiskutovanějších otázek v poslední době je především ochrana soukromí na sociálních sítích. Ty totiž svou otevřeností nabízí ideální místo pro nejrůznější podvodníky a existenci sociálně-patologických jevů, především kyberšikany, kybergroomingu (zmanipulování k osobní schůzce), sextingu, kyberstalkingu apod.

Velkým problémem současných sociálních sítí je také zakládání falešných profilů za účelem pomluvy či pomsty. Vytvořit diskusní skupiny zaměřené na konkrétní osobu či přímo falešný profil oběti a šířit na Internetu nepravdivé informace, které mají oběť zesměšnit či zastrašit, je bohužel velmi snadné.

Zdroje:
Bakalářská práce - Sociální sítě – Formování virtuálních komunit a jejich využití nejen pro marketingové účely
rvp.cz - Ůvod do problematiky sociálních sítí
wikipedia.org - Sociální síťl

Nahoru