V roce 1976 jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století Erich Fromm (1900–1980) vydal spis To Have or to Be? (v češtině vyšlo jako Mít nebo být?). V něm se velmi kriticky vyslovil k vývoji západní poválečné společnosti stále více ovládané materialismem a konzumem. Mohlo by se zdát, že éra Internetu, který lidem umožňuje nakupovat doslova z gauče, by jej inspirovala k ještě chmurnějším závěrům. Opak je pravdou.
Internet totiž výrazně přispěl také k rozvoji nových ekonomických modelů, které by Ericha Fromma naplnily optimismem. Mimo jiné se jedná o spoluspotřebitelství.

Co je moje, to je tvoje

Spoluspotřebitelství se opírá o myšlenku, že řadu věcí nemusí člověk vlastnit, ale může je sdílet, půjčovat si je nebo pronajmout. Spoluspotřebitelství je tak někdy považováno za fenomén s potenciálem přinést sociálně-ekonomickou revoluci ve způsobu, jakým lidé přistupují ke spotřebě. Přitom jde o princip, který se již staletí uplatňuje třeba v knihovnách. Ale právě rozvoj informačních a komunikačních technologií jej umožnil aplikovat i v dalších oblastech lidského života. Časopis Time dokonce v roce 2010 označil spoluspotřebitelství za jeden z 10 nápadů, které změní svět.
Spoluspotřebitelství od člověka vyžaduje zejména schopnost fungovat v komunitě (společenství lidí spojených podobným zájmem, koníčkem či nadšením pro věc), kde panuje shoda, že za určitých podmínek mají všichni stejný nárok na určitou věc či službu. Přestože se dá díky spoluspotřebitelství ušetřit dost peněz, bývá často motivováno i snahou o odpovědný přístup k životnímu prostředí.

Kolem světa i kolem Česka za pár babek

Jedním ze známých příkladů, kdy Internet přispěl k aplikaci spoluspotřebitelského modelu, a to na globální úrovni, je couchsurfing (doslovně přeloženo jako „surfování po gaučích“). Jde o komunitní službu, kdy zdarma nabídnete svůj pokoj, byt či jiný prostor pro přenocování nebo krátký pobyt cestovatelům z celého světa.
Tímto způsobem spoluspotřebitelství umožňuje cestovat s minimálními náklady. Službu navíc můžete kombinovat třeba se spolujízdou, kterou nabízí například weby BlaBlaCar, Autostop nebo Autospolujizda. Naplánujete tak prázdninové dobrodružství doslova za pár korun.
Aktuálně se ve velkých městech České republiky daří také carsharingu, kdy auto sdílí větší komunita uživatelů. Ten nabízí například Autonapůl nebo AJO. Pokud se potřebujete jen rychle přemístit v rámci města, využít můžete i sdílených jízdních kol, bikesharingu, který v Česku provozují Rekola, nebo sdílených elektrických koloběžek.

Nekupujte to, co využijete jen občas

Hezkým příkladem spoluspotřebitelství je sdílení nářadí. Ne každý má doma brusku na parkety, vetačku nebo třeba motorovou pilu. Dřív než budete přemýšlet o jejich koupi nebo komerční půjčovně, mrkněte se do internetové půjčovny MojeTvoje nebo Půjčím.to.
Ostatně sousedským půjčováním nářadí celý trend ekonomiky sdílení (sharing economy) vlastně tak trochu začal. Anglický web StreetBank.com založený na směnném obchodu a půjčování nářadí je už dnes klasika. Jeho komunita čítá téměř 20 000 lidí.
Porozhlédněte se ale také na Facebooku, kde existuje množství skupin na výměnu, půjčování i prodej věcí a služeb. Je navíc pravděpodobné, že svou skupinu má i město nebo obec, ve které žijete.

Doporučená videa Jak na Internet:

Sociální sítě
Jak bezpečně nakupovat
Jak začít prodávat na Internetu
Nakupování použitého zboží na Internetu
Plánování dovolené na Internetu

Další zajímavé články a zdroje:

Spoluspotřebitelství, Wikipedie
Sdílená ekonomika po Česku: Sousedská výpomoc, půjčování i spolujízda věcí, Monika Veselíková (Peníze.cz)
Sdílená ekonomika je v Česku na vzestupu. Příležitosti jsou však mnohem větší, ČT24