Internet využíváme nejen k práci, studiu, zábavě nebo komunikaci. Jeho otevřenost a dostupnost nám také nabízí volný prostor pro prezentaci vlastních názorů a myšlenek. Pokud přijde na svobodu slova, těžko bychom hledali liberálnější médium. Daň za to je ale stejná jako v případě každé demokratické společnosti, v níž názory lidí nesvazuje zákon – výskyt extremismu.

Co je to extremismus?

Na začátek si dejme nejdříve trochu teorie. Jako extremismus označujeme vyhraněné jednání či ideologické postoje, které vybočují z ústavních a zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, které jsou definovány například v českém ústavním pořádku.
Extremisté tak porušují nebo neuznávají základní etické, právní a společenské standardy. Jejich vystupování je spojováno zejména s verbální nebo fyzickou agresivitou, násilím, výhrůžkami či sociální demagogií a jsou často motivovaní nějakou sociální nenávistí – rasovou, národnostní nebo třeba náboženskou.

Typy extremismu

Extremismus rozlišujeme na čtyři základní typy:
- politický – ten se dále dělí na pravicový a levicový,
- náboženský,
- ekologický,
- národnostní (regionalistický).
V České republice se nejčastěji vyskytuje právě politický extremismus:
- Pravicový extremismus je inspirovaný především nacionální, rasovou a etnickou záští nebo sympatizuje s historickým fašismem či nacismem (zpravidla tedy zpochybňuje demokratické principy).
- Levicový extremismus je často motivován sociální a třídní nevraživostí nebo sympatizuje s historickým komunismem či anarchismem (odmítá ústavní principy a principy ústavního státu).

Kde končí svoboda projevu a začíná extremismus?

Ačkoli je Internet ideálním místem pro realizaci svobody projevu, i zde platí pravidlo, že svoboda rozhodně není bezbřehá. Jak ale poznat hranice? Zásadní mezí je míra, kterou lidé svým svobodným projevem zasahují do lidských práv a právního postavení jiných osob.
Projevy extremismu, které jsou po Internetu šířeny, jsou tak považovány za zcela zjevné překročení meze svobody projevu a jejich pachatelé se dopouštějí trestných činů.

Extremismus na Internetu

Extremismus patří mezi velmi nebezpečné formy informační kriminality. Internetové projevy jsou náchylné k negativnímu ovlivňování rizikových uživatelů Internetu – dětí, dospívající mládeže i lidí s nižším vzděláním.
K projevům nesnášenlivosti nepatří pouze psaný projev, ale také projevy obrazové (například nacistická symbolika) a zvukové (například záznamy neonacistických hudebních skupin). Mezi typické formy nesnášenlivosti patří hanobení na základě určitých diskriminačních znaků, podněcování k nesnášenlivosti a schvalování protidemokratických a nelidských režimů a hnutí.
Každý internetový útok má své přímé i potenciální oběti a počet osob, kterých se takto šířená nesnášenlivost dotkne, je enormní. Podle odborníků je navíc možné vysledovat velmi jemnou hranici mezi internetovým projevem a reálnou nesnášenlivostí.

Kde se extremismus vyskytuje nejčastěji?

I když se s extremismem můžete setkat prakticky kdekoliv, na některých místech je její výskyt pravděpodobnější:
• webové stránky extremistických hnutí, specifické internetové portály,
• sociální sítě,
• osobní stránky, blogy,
• sílené fotografie a extremistická videa, hudba, texty a podobně,
• diskuse, nesnášenlivé texty a komentáře pod internetovými články a příspěvky na jinak neutrálních webových stránkách (například zpravodajské servery, videa, …),
• sdílení dat v uzavřených internetových sítích (tato forma je považována za nejnebezpečnější, jelikož se stává prostředkem pro organizovanost extremistických hnutí včetně upevňování struktur tohoto hnutí).
Na Internetu platí, že odpovědnost za konkrétní nesnášenlivý příspěvek nese vždy jeho autor. Jeho dohledatelnost však může být díky šikovnosti některých hackerů a přesměrování IP adres velmi složitá. Základní rámec odpovědnosti proto nese také provozovatel internetové sítě, na níž je příspěvek vyvěšen. Neznamená to, že je poskytovatel hostingových služeb automaticky povinen zkoumat obsah dat, která uživatelé na poskytnutý prostor zveřejňují. Ale pokud se o závadném obsahu dozví, musí jej prozkoumat, a pokud je v rozporu se zákonem, okamžitě jej odstranit nebo zablokovat.
Problémem při odhalování extremismu však může být i fakt, že velkou část závadných materiálů obsahují webové stránky, jejichž poskytovatelé nesídlí na území ČR, ale provozují je ze zahraničí. Příslušné české orgány se tak musí obrátit na odpovědné úřady daného státu. Pak se stává, že dvě různé legislativy vnímají problematiku extremismu jinak (například v USA by příspěvky či stránky, které bychom u nás považovali za extrémně rasistické, „ochránil“ První dodatek Ústavy zaručující svobodu slova). Vyřešení jednotlivých případů pak předchází táhlé diskuze. Horší případ nastává u stránek, které fungují na serverech umístěných v zemích, kde v oblasti extremismu neexistuje žádná (nebo pouze velmi vágní) legislativa. Kromě geografické blokace přístupu k danému serveru pak není k dispozici žádný právní nástroj pro odstranění obsahu.

Trestání extremismu

Internetový extremismus může být velmi nebezpečný a má bohužel v poslední době vzrůstající tendenci. Česká republika proto patří mezi ty země, které vycházejí při tvorbě své protiextremistické politiky z řady opatření trvalého či dlouhodobého charakteru. Prioritou Ministerstva vnitra je odhalování a postih všech projevů extremismu a snaha o jejich eliminaci. Na odhalené projevy nesnášenlivosti je dle závažnosti pohlíženo jako na přestupek nebo trestný čin, přičemž pachatel může být odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši až pěti let.

Doporučená videa Jak na Internet:

eGovernment
eDemocracy
Informace o obci, ve které žiji
Zákony na Internetu
Ochrana osobních údajů

Další zajímavé články a zdroje:

Co je extremismus, Ministerstvo vnitra České republiky
Extremismus, Policie České republiky
Projevy extremismu na internetu, Ministerstvo vnitra České republiky
Extremistické projevy na internetu a jejich postihy v dokumentech Ministerstva vnitra, Petr Nutil (Manipulátoři.cz)
Jak na extremisty? Ministerstvo se zaměří na internet a vyvracení dezinformací, ČTK (deník.cz)