Když se natáčí film, stojí to spoustu peněz a hledají se velcí sponzoři. Režisér a herec Ondřej Sokol se ale rozhodl, že pro svůj nový film Krásno získá finance po malých částkách od fanoušků. Stejným způsobem se už v polovině 19. století získávaly peníze třeba na Národní divadlo. Uspořádala se celonárodní sbírka a každý mohl přispět jakoukoliv částkou podle svých možností.
Co mají oba příklady společného? Hodně. V obou případech jde o crowdfunding – skupinové financování projektu pomocí menších peněžních částek od příznivců. Liší se jen v nástrojích, režiséru Sokolovi pomohl narozdíl od sbírky na Národní divadlo Internet, i když jen s částí rozpočtu na celý film.

Víc hlav víc ví

Crowdfunding je ale jen dílčí součástí mnohem širšího fenoménu, kterému se anglicky říká crowdsourcing. I v tomto případě jde o využití potenciálu komunity, skupiny jednotlivců spojených společným zájmem. Ti se díky Internetu mohou poměrně jednoduše podílet na získávání informací, řešení problému, kreativní práci, výzkumu, na zmíněném shánění peněz a řadě dalších věcí.
Jde zkrátka o společné úsilí, spojení sil i nápadů jednotlivců, které umožňuje dosáhnout kýženého cíle mnohem efektivněji. Říká se, že víc hlav víc ví, a crowdsourcing stojí přesně na tomto tvrzení. I proto je často využíván ve vědeckých či technologických komunitách.
Pěkným a poměrně známým příkladem komunitní spolupráce je projekt SETI@home, při němž miliony dobrovolníků po celém světě dávají k dispozici volnou kapacitu svých počítačů pro analýzu signálů zachycených radioteleskopy, a pomáhají tak NASA pátrat po projevech mimozemského života.
Jiným příkladem tentokrát kreativního crowdsourcingu je „komunitní“ blogový román Srdce domova spisovatele Michala Viewegha, který v roce 2009 na server idnes.cz napsal první kapitolu a pak nechal své čtenáře dopisovat další. Nejlepší čtenářskou variantu pokračování hodnotila vždy porota, a tak postupně vznikal román.
Dobrým příkladem crowdsourcingu je také mnohými proklínaná CAPTCHA – mechanismus, který má pomocí opsání zpravidla deformovaného textu zajistit, že se na určité stránky dostanou pouze uživatelé – lidé, nikoliv softwaroví roboti. Její forma reCAPTCHA ochranný mechanismus webových stránek používá k digitalizaci naskenovaných fragmentů textů. Mimo to se například pomocí reCAPTCHA podařilo převést do elektronické formy celý archiv tištěných vydání New York Times od roku 1851 nebo knihy na Google.

Vyhledejte pomoc internetové komunity

Máte hudební skupinu a chcete nahrát album? Chystáte se natočit film? Máte nápad na skvělou aplikaci pro mobil nebo děláte zajímavý vědecký či školní projekt? Na vše můžete získat peníze i spolupracovníky.
Na serverech jako jsou české HitHit a Startovač nebo americký Kickstarter popíšete svůj projekt a zájemci vás mohou okamžitě finančně podpořit.
Na co vám naopak nikdo nepřispěje? Asi těžko si můžete říct o peníze na vlastní živobytí, často se nepřipouští ani charitativní akce. A samozřejmě nikdo nepodpoří projekt mimo rámec zákona nebo takový, který je proti dobrým mravům.

Nabídnout protihodnotu a budovat důvěru

Důležité je, zejména při žádosti o komunitní spolufinancování, abyste svým přispěvatelům nabídli za jejich pomoc nějakou protihodnotu. Režisér Sokol slíbil svým příznivcům třeba příležitost povečeřet s herci, zahrát si epizodní roli nebo možnost vidět se v závěrečných titulcích.
Ne vždy musí být odměna přesně v hodnotě darované částky, ale měla by jí alespoň řádově odpovídat. U natočení alba můžete nabídnout finální CD, u filmu vstupenku. Nikdy však neslibujte více, než můžete splnit. Nedodržení slibů se nevyplácí. Crowdfunding i crowdsourcing totiž obecně stojí na důvěře. Když ji zklamete, nedostanete nic a ještě poškodíte dobrou věc.

Doporučená videa Jak na Internet:

Společně na Internetu
Sociální sítě
Start-upy

Další zajímavé články a zdroje:

Ondřej Sokol: Přišlo nám přirozené, že na Krásnu nevyděláme, Iva Přivřelová (Euro)
SETI@home, Wikipedie
CAPTCHA, Wikipedie
11 podob zoufalství: Jak moc bolí crowdfunding, Otto Bohuš
Crowdfunding 101: 5 kroků k úspěšné kampani, JIC