Na Internetu už surfuje polovina světa a díky notebookům, tabletům a chytrým telefonům můžeme být on-line i mimo svůj domov, školu či knihovnu. Zkontrolovat e-maily, přečíst nejnovější příspěvky na sociálních sítích, projít aktuální zprávy – stále více lidí si krátí chvíli při cestování právě tímto způsobem. Dostupnost Internetu však s sebou nese i rizika, na která je třeba pamatovat.

Několik generací mobilních sítí

Uživatelská zkušenost s Internetem v kapesních mobilních zařízeních se dnes od té, kterou nabízí desktopy a notebooky, liší jen málo. Přitom ještě relativně nedávno Internet v telefonu vypadal jako nevzhledný textový soubor s ošklivě zkomprimovanými obrázky a sloužil opravdu jen jako nouzová možnost, jak se dostat k on-line informacím. Mohla za to nízká kapacita pro přenos dat v mobilních sítích, která si co do nároků na trpělivost uživatele nezadala s vytáčeným připojením na chrčícím telefonním modemu.
Dnes se hranice mezi rychlostními limity pevného a mobilního připojení stírají. Nejrozšířenější je v České republice technologie LTE, síť čtvrté generace (4G). Ta umožňuje telefonům teoreticky stahovat rychlostí až 1 Gb/s, pouze však v několika lokalitách a jen s pár telefony.
Občas se v České republice stále ještě setkáte s mobilním datovým připojením druhé generace (2G, někdy též GPRS nebo EDGE), případně s novějším 3G. Ty už však nárokům současných mobilních zařízení nestačí a i obyčejná kontrola e-mailové schránky se může protáhnout až na desítky sekund.
V blízké budoucnosti můžeme čekat ještě rychlejší mobilní internet. Vzniká totiž systém sítí páté generace – 5G. Tato technologie přinese kromě vyšší přenosové rychlosti také krátší dobu odezvy, což bude mít významný vliv v průmyslu – všude tam, kde je potřeba dálkově řídit nejrůznější roboty. Počítá se také s připojením zařízení IoT (Internet of Things – Internet věcí). Běžným uživatelům pak umožní třeba hrát přes toto připojení i náročné hry nebo věrněji využívat virtuální realitu. Síť 5G se už testuje například v Karlových Varech nebo v Kolíně. Reálně si ale mobily s podporou 5G ještě v Česku nekoupíte.

Prokleté FUP

FUP je zkratka za anglické slovní spojení fair user policy. Volně by jej bylo možné přeložit jako politika férového přístupu. FUP se vžilo jako označení pro omezené množství dat, které poskytovatel připojení umožňuje stáhnout svým uživatelům v rámci jednoho zúčtovacího období (nejčastěji měsíc), aby zajistil rovnoměrné zatížení linek. Bývá uplatňováno i podle typu dat (například na video, p2p).
Pokud jde o pevné připojení k Internetu, FUP je až na drobné výjimky v podobě lokálních poskytovatelů připojení dávnou minulostí. V oblasti mobilního přenosu dat je ale operátory stále využíváno. Internetového připojení telefonů či tabletů přes mobilní síť se proto doporučuje používat s ohledem na možnosti FUP stanoveného ve smlouvě s operátorem, přičemž nejlevnější tarify začínají na několika stech megabajtů, ty nejdražší pak nabízejí dokonce téměř neomezené množství dat.
Obecně platí, že pokud máte k využití omezené množství dat, připojení přes mobilní síť by mělo sloužit spíše k činnostem, jako je kontrola e-mailů, hledání na Internetu apod. Streamování filmů ve vysokém rozlišení, hudby ve vysokém datovém toku nebo stahování velkých souborů nechte spíše na chvíle, kdy můžete využít domácí připojení nebo alespoň veřejně dostupné Wi-Fi hotspoty.

S veřejnou Wi-Fi opatrně

Bezdrátově sdílené připojení k Internetu se stává neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru. Obchodní centra, prostředky hromadné dopravy, restaurace a kavárny – tam všude dnes celkem běžně na možnost Wi-Fi připojení narazíte. Veřejné hotspoty bývají často hůře zabezpečené. Navíc tam nejste sami, ale spolu s neznámými uživateli.
Zabezpečení komunikace v těchto sítích bývá mnohem slabší než třeba doma, kde si nastavíte nejpokročilejší metody šifrování a silné heslo přístupu do sítě.
K veřejným Wi-Fi hotspotům se můžete zpravidla připojit bez hesla, případně je heslo velmi jednoduché. Připojení s ohledem na kompatibilitu s co možná nejvyšším počtem přístrojů navíc většinou nevyužívá šifrované komunikace mezi přístrojem a servery, k nimž se uživatel na Internet připojuje. Pro zkušenějšího útočníka pak není problém tuto komunikaci sledovat. Přihlašovat se přes Wi-Fi v kavárně k internetovému bankovnictví se tak nemusí vyplatit.

Internet za hranice

Ještě nedávno mohlo užívání mobilních sítí v zahraničí pořádně provětrat peněženku. Od roku 2017 se ale nemusíte omezovat v rámci Evropské unie. V zemích EU tehdy skončily roamingové poplatky, a můžete tak využívat své mobilní služby za stejné ceny jako doma.
Existuje ale roamingový limit, nad který operátor může už příplatek za spotřebovaná data naúčtovat. Výpočet limitu je docela složitý, ale je poměrně vysoký, a tak váš při běžném užívání Internetu v mobilu pravděpodobně nezasáhne.
V dalších zemích se ale mějte na pozoru. Připojení se může prodražit i tehdy, kdy samotný Internet téměř nevyužíváte. Aplikace v chytrých telefonech totiž pravidelně stahují nejnovější aktualizace (například předpověď počasí, mapy a další aplikace, které jsou spuštěny na pozadí), a „skrytě“ se tak připojují k Internetu. Proto je dobré před cestou do zahraničí mimo EU zkontrolovat, zda je stahování dat přes mobilní sítě během roamingu vypnuté, a připojovat se pouze k dostupným Wi-Fi sítím. Také pozor v pohraničí, kde se váš telefon může nechtěně přihlásit třeba do švýcarské sítě. A tam už se platí extra.

Doporučená videa Jak na Internet:

Internet věcí
Distribuce digitálního obsahu
Jak na přenos velkých souborů
Sdílení fotografií na Internetu
Uživatelské podmínky

Další zajímavé články a zdroje:

Mapa pokrytí LTE
FUP, Wikipedie
Roaming, Wikipedie
Připravte si kalkulačky. T-Mobile upřesňuje čerpání dat v EU roamingu, Martin fajmon (Mobilenet.cz)
Operátoři budou přelaďovat sítě. Získají tím více prostoru pro LTE nebo 5G, Lukáš Václavík (Cnews.cz)
Sítě páté generace přinesou velké změny a propojí celý svět, Podnikatel.cz