:-)
6.9
Left Right

Jednotný digitální trh

Evropská unie a bruselská legislativa není jen o stanovování rozměrů klece na slepice či zákazu používat pro Tuzemák název rum, který je vyhrazený výhradně třtinovým destilátům. Mezi výhody EU patří možnost svobodně cestovat, studovat nebo pracovat v jiné zemi, stejně jako nakupovat na Internetu bez cla a nutnosti doplácet DPH. Využívat těchto výhod můžeme díky jednotnému trhu, který je budován již do roku 1968 a stojí na čtyřech svobodách:

  • svoboda volného pohybu,
  • svoboda zboží,
  • svoboda osob,
  • svoboda služeb a kapitálu.

Díky jednotnému trhu a čtyřem svobodám tak dnes můžeme cestovat z Prahy do slunného Portugalska jen na občanský průkaz. Tam si na na stejný průkaz půjčíme automobil a ubytujeme se v některém z příjemných hotýlků na břehu Atlantiku. Ale mnoho věcí, které fungují ve „fyzickém“ světe, není zatím možné v elektronické podobě.

Digitální agenda pro Evropu

Digitální evropský trh je tedy jedním ze sektorů Evropského jednotného trhu. Pokrývá digitální marketing, elektronické obchodování a telekomunikace.
Digitální jednotný trh je jednou z hlavních priorit strategie Digitální agendy pro Evropu z roku 2015. Cílem je, aby se obchodní a kulturní obsah a služby šířily bez ohledu na hranice. Jedná se o nedílnou součást projektu EU směřujícího k digitální Evropě.
V letech 2016 a 2017 bylo dosaženo řady významných úspěchů v rámci jednotného digitálního trhu, například:

  • zrušení poplatků za roaming,
  • modernizace ochrany údajů,
  • přeshraniční přenositelnost on-line obsahu,
  • dohoda o uvolnění elektronického obchodování na základě ukončení neopodstatněného zeměpisného blokování.

Uvedená strategie by měla v budoucnu dále rozšířit digitální ekonomiku EU a odstranit regulační bariéry mezi jednotlivými členskými státy EU. Plně funkční digitální trh by mohl hospodářství EU každoročně přinést až 415 miliard EUR navíc.

Elektronizace veřejné správy

Součástí digitalizace trhu je i elektronizace veřejné správy, neboli e-Government. Ta v Česku zatím postupuje pomalu. Udává se, že pouze třetina Čechů komunikuje s úřady elektronicky. V rámci takzvaného indexu DESI, který stupeň digitalizace měří, se ČR v roce 2017 umístila až na 18. místě.
Mezi nejvýznamnější evropskou legislativu ohledně digitalizace patří Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, které je více známo pod zkráceným názvem eIDAS. Nařízení se věnuje elektronickým podpisům, digitálním certifikátům a dalším způsobům ověření, které jsou zásadní pro identifikaci stran při elektronických transakcích a komunikaci.
Není tedy snad už tak daleko doba, kdy se bude moci Estonec přihlásit svým elektronickým občanským průkazem do české datové schránky jeho firmy, přes mojeID. se přihlásit k evropské autentizační službě ECAS nebo se ucházet o veřejnou zakázku vypsanou některým ze švédských regionů a vše vyřídit on-line. Viva jednotná Evropo!

Za zmínku stojí i již ukončený projekt STORK jehož cílem, je umožnit vzájemné uznávání elektronické identifikace a bezproblémového přihlašování (autentizace) ke službám e-Governmentu v jiné zemi EU pomocí nástroje, který používám ve své zemi, ať již je to elektronická občanka nebo např. mojeID.


Doporučená videa Jak na Internet:
Jednotné přihlašování
eGovernment
eDemocracy
Šifrování
Distribuce digitálního obsahu

Další zajímavé články a zdroje:
Magazín Egovernment
Téma: egovernment, Aktuálně.cz
Jednotný digitální trh v Evropě, Evropská rada
e-SENS, Wikipedie

Nahoru